Léto bez prázdnin: Jak jsem se v létě připravoval

Léto pro mě není jenom čas pro odpočinek, ale ta velká hromada volného času se nabízí k využití k tréninku. Protože nejsem zatížen školou a nemusím tam trávit “x” hodin týdně. Tak volný čas můžu využít k přípravě na podzimní část sezóny, kde mě čeká Mistrovství ČR a také mnoho mezinárodních turnajů.

01 — Z Indie zpátky do režimu

Měl jsem štěstí, že mi byla nabídnuta možnost tréninků v prestižní Chetan Anand Badminton Academy, kde jsme nakonec strávili více než měsíc. Konkrétně 5 týdnů, celý červen a prvních 8 dní července. Tudíž jsem si potřeboval po takovém zatížení odpočinout, tak jsem se těšil na celých 5 dní volna.

Následně mě čekalo přesně sedm týdnů tréninkové přípravy, která se skládala z individuální a klubové části. Začínal jsem individuální, kde jsem se převážně zaměřoval na základy sportovního výkonu. Vlastnosti a schopnosti, které jsou základním kamenem každého sportovce a bez kterých to nejde vysoko dotáhnout.

02 — Síla, rychlost a vytrvalost

Hlavně jsem se zaměřil na sílu, a to sílu spodní i horní části těla, ale také propojení těchto dvou částí. Protože badminton je o celém těle a o tom, aby všechny části těla dokázaly spolupracovat. Síla je také hlavním předpokladem pro trénink rychlosti, který byl další velkou součástí mého tréninkového plánu.

I když Světová badmintonová federace od nové sezóny 2027 změnila pravidla zápasu a nově se již nehraje na dva vítězné sety do 21 bodů, ale na dva vítězné sety do 15 bodů, badminton je i nadále částečně vytrvalostním sportem. Takže nedílnou součástí tréninků se mi stala i vytrvalost. Která je důležitá právě na udržení vysokého výkonu po celý zápas. Přes léto jsem si oblíbil cyklistiku, ale ani běh v mém plánu nechyběl.

Je malý mýtus, že výkonnost se zlepšuje hlavně na tréninku. Částečně to je pravda, ale hlavní progres se děje při regeneraci. Tudíž v čase, kdy tělo ale i hlava odpočívá a může se zotavovat. Nejefektivněji probíhá při spánku, proto špičkoví světoví sportovci tak dbají na spánek. A výjimkou to nebylo ani u mě, denně jsem naspal minimálně 9 hodin s častým odpoledním šlofíkem. I teďka, při psaní tohoto článku, jsem v tréninkovém režimu a cítím potřebu spánku, takže je na čas krátký šlofík…

03 — V týmu se to táhne lépe

I můj klub Super Stars Most, který hrdě reprezentuji, dává na kondici velký důraz. Důkazem je již každoroční kondiční soustředění, které se koná v horách. Ani letos jsem samozřejmě nemohl nejet, protože v týmu se vždy trénuje lépe. Kdy sami bychom nějaké věci neodtrénovali, ale v týmu kde se vzájemně povzbuzujeme a hecujeme, to není zas tak těžké. Je krásné, jak již malé děti dokáží zvládnout režim, běžný u vrcholových sportovců. Tudíž třífázové tréninky, které dohromady představují 7 hodin práce denně po dobu sedmi dnů s jedním dnem volna.

U soustředěních klubu Super Stars Most ještě zůstanu další 2 týdny. Kdy mě čekal Summer School I a následně 22nd FELET International Super Stars Camp.

04 — Po měsíci zpátky na kurt

Jak jsem již zmiňoval, tak hnedka den po příjezdu z kondičního soustředění nás čekal první trénink součástí Summer School I. Který plynule navazoval na předchozí části přípravy.

Zaměřovali jsme se především na kondiční část badmintonu, ale již na kurtu (samozřejmě atletické tréninky pořád nemohly chybět). Formou různých cvičení a kombinací, díky kterým jsme znovu získali cit pro hru po týdnech “bez rakety”.

05 — Vrchol letní přípravy

Vrcholem letní přípravy byl mezinárodní tréninkový camp, který již po dvacáté druhé organizuje klub Super Stars Most, a to 22nd FELET International Super Stars Camp. Každoročně se o nás stará hvězdný trenérský tým a ani letos tomu nebylo jinak.

Hlavní trenérskou hvězdou byla Rita Yuan Gao, bývalá desátá hráčka světa a mnohonásobná mistryně Skotska. Dosáhla úspěchů, kterých žádný český badmintonista nikdy nedosáhl. Dalším neméně zajímavým trenérem byl Jan Louda, který se svou pílí dotáhl až pod olympijské kruhy. A do třetice se přidal trenér, který za svou hráčskou kariéru získal nespočet medailí z národních turnajů a Mistrovství ČR Jiří Bureš.

Na letošním campu se mi velmi líbila právě ta pestrost trenérů. Jelikož každý trenér má lehce jiný styl tréninku, i když cvičení jsou podobná, tak přístup je odlišný. Díky této příležitosti jsem si odnesl mnoho poznatků z taktiky, techniky i mentální přípravy. Celé to podtrhla perfektní atmosféra v týmu, kdy i přes únavu všichni makali.

06 — Obhajoba zlata

V polovině náročného tréninkového režimu se odehrál vzpomínkový turnaj na legendu Sudhakara Reddyho, trenéra, který několik let vedl celou naší letní přípravu. Minulý ročník jsem vyhrál, tudíž jsem měl myšlenky na obhájení zlata. Do dvojice jsem byl vylosován s Jirkou Končelem, tak se tento cíl zdál dosažitelný.

Skupinu jsme ovládli jen s jedním klopýtnutím, kdy jsme sehráli třísetový zápas, který se protáhl do napínavé koncovky. Ale vítězství padlo na naši stranu a do vyřazovacích kol jsme šli jako neporažení. Přes semifinále jsme prošli bez problémů a ve finále na nás čekali soupeři z našeho minulého klopýtnutí. Opět byl zápas na tři sety, ale v koncovce jsme vyhráli bez dramatu. Můj cíl byl tedy splněn… zároveň nový stanoven na další ročník.

07 — Co je na tom nejtěžší?

Hodně lidí si myslí, že nejtěžší je ten samotný trénink, ale většinu času to tak není. Hlavní je celkový režim, který je s intenzivním tréninkem spojen. Jako je správná strava, regenerace a především spánkový režim. Protože tělo v zátěži vyžaduje mnohem více spánku, tudíž nebylo neobvyklé, že jsem za den naspal i víc jak jedenáct hodin.

Zatímco moji vrstevníci měli prázdniny, dny volna a méně povinností, já jsem byl každý den ve stejné rutině. Tímto si nestěžuji, jen chci ukázat věci, které jsou tzv. pod pokličkou.

08 — Co mi léto dalo a vzalo

Je asi jasné, co mi tolik hodin tréninků dalo… je to hlavně zlepšení výkonnosti, které se doufám projeví v podzimních turnajích. Dalo mi to ale souběžně hodně vzpomínek a zážitků. Protože v časech kdy je to těžké, kdy se nechce nic dělat, jsme unavení… Tak se prohlubují přátelství, proto jsou sportovci tak silně připoutaní ke své sportovní skupině, včetně mě.

Čas je komodita, které není nikdy dost. A proto jsem ji zařadil na první pozici toho, co mi letní příprava vzala. Protože i když sportem trávím drtivou většinu mého času, tak přesto mám pár věcí a zájmů, kterým bych se chtěl věnovat víc. Ale bohužel na to nezbývá čas, který bych si přál.

09 — Co mě čeká dál?

Nyní se potřebuji vrátit do režimu spojeného se školou. To trvá jen pár dní a dál mě čekají turnaje v poslední mé juniorské sezóně.

Již 4. září jsem měl startovat na Polish U19 Open, ale kvůli nesmyslné administrativní chybě badmintonového svazu jsem nebyl přihlášen. Tudíž jsem veškeré rezervace a plány musel zrušit. Bohužel ze strany Českého badmintonového svazu nepřišlo jediné slovo omlouvy. Přijde mi, že svaz, který se prezentuje jako světový, by tyto problémy mít neměl a už když se stanou, tak převzít zodpovědnost. Navíc už to není poprvé, co se mi toto stalo.

Ale sezóna nekončí a nemá cenu se rozčilovat nad věcmi, které nemůžeme ovlivnit. Dále mě čekají ještě další tři “mezinárodky” a dalších několik národních turnajů s vrcholem v prosinci, kdy se koná Mistrovství České republiky kategorie U19.