Na posledním Grand Prix A U19 sezóny jsem v Plzni dosáhl svého nejlepšího dosavadního výsledku v této sezóně. Po třech měsících tvrdé letní přípravy přišla odměna v podobě finále dvouhry.
Nejvíce si ale z turnaje neodnáším samotné druhé místo. Důležitější pro mě je pocit, že se věci, na kterých jsme v posledních měsících pracovali, začínají přenášet přímo do zápasů.
Singlová cesta
Jako 3/4 nasazený hráč jsem měl papírově jednodušší cestu do semifinále. Na kurtu ale nasazení samo o sobě nic nevyhraje.
21:8, 21:6
21:15, 21:11
21:15, 21:19
21:23, 21:15, 23:21
17:21, 13:21
První dvě kola
V prvním kole jsem si lehce poradil s Filipem Šálkem 21:8 a 21:6. V osmifinále mě čekal Duc Trung Dinh, proti kterému jsem zvítězil 21:15 a 21:11.
Oba zápasy jsem zvládl ve dvou setech a mohl jsem se připravit na první opravdu velkou zkoušku turnaje.
Čtvrtfinále: konečně proti Klímovi
Ve čtvrtfinále mě čekal můj dlouhodobý soupeř Kryštof Klíma.
A to v jeho prospěch.
Do zápasu jsem proto šel s čistou hlavou. Neměl jsem důvod přemýšlet nad předchozími výsledky. Chtěl jsem se soustředit pouze na svůj výkon a využít věci, na kterých jsme v posledních měsících pracovali.
Právě tady se podle mě nejvíce projevilo pět týdnů v Chetan Anand Badminton Academy v Indii. Dokázal jsem být aktivní, dobře pracovat v obraně i na síti a hlavně jsem nepřestával hrát svou hru.
Ve dvou setech jsem zvítězil 21:15 a 21:19.
Po zápase jsem měl navíc pocit, že jsem proti hráči, se kterým jsem měl dlouhodobě velmi špatnou bilanci, dokázal konečně předvést svůj badminton.
Semifinále: rozhodla koncovka
V semifinále mě čekala odveta z minulého GPA U19. Tehdy jsem proti Františku Vrchotickému prohrál už v prvním kole po těsné koncovce třetího setu.
Tentokrát tomu ale bylo jinak.
Čekal mě velmi náročný a vyrovnaný zápas. První set jsem bohužel ztratil 21:23, ale dokázal jsem se zvednout a druhý set získat 21:15.
Rozhodoval třetí set.
V něm jsme se přetahovali prakticky o každý bod a v koncovce už rozhodovaly hlavně nervy, odvaha a schopnost zůstat soustředěný.
Nakonec jsem třetí set zvládl 23:21.
Finále: poslední krok chyběl
Ve finále mě čekala nasazená jednička a zároveň můj dobrý kamarád Honza Paulík.
Bohužel se mi tuhle suprovou jízdu nepodařilo zakončit zlatem. Prohrál jsem 17:21 a 13:21.
Honza předvedl hru, která se dost lišila od stylu mých předchozích soupeřů, a pro mě bylo těžké se během zápasu dostatečně rychle přizpůsobit.
Z finále jsem odcházel s lehkým sklamáním. Ale náladu mi zlepšilo uvědomění, že druhé místo pro mě znamená nejlepší singlový výsledek na GPA v této sezóně a zároveň potvrzení, že moje hra se posouvá správným směrem.
Párové disciplíny
Do turnaje jsem nastoupil také v obou párových disciplínách.
Ve smíšené čtyřhře s Terezou Čechovou jsme měli v prvním kole přívětivý los. Bohužel se nám ani přes tři sety nepodařilo zápas dotáhnout do vítězného konce a skončili jsme hned v prvním kole.
V mužské čtyřhře s Janem Kadeřávkem jsme přes první kolo společnými silami prošli. Ve čtvrtfinále už ale byl soupeř nad naše síly.
Párové disciplíny tak tentokrát zůstaly ve stínu singlového výsledku.
Co si z Plzně odnáším
Poslední juniorské GPA sezóny se mi z mého pohledu vydařilo nejen výsledkově, ale hlavně herně.
Cítil jsem velké zlepšení a moje pocity podtrhla také zpětná vazba od lidí a přátel kolem mě. A právě to je pro mě z celého turnaje nejcennější.
V zápasech jsem dokázal využít věci, na kterých jsme v poslední době pracovali – od práce na síti a obrany až po taktiku a práci s hlavou.
Tři měsíce tvrdé letní přípravy tak dostaly konkrétní podobu přímo na kurtu. A i když mi ve finále poslední krok chyběl, odjíždím z Plzně s pocitem, že se moje hra posouvá.
Teď už je přede mnou další část sezóny a hlavně přechod z juniorů na další výzvy.
Moc chci poděkovat Super Stars Most za možnosti a podporu, kterou mi nepřetržitě dáváte.
